Ne nadarmo kapesné mnoho rodičů považuje za potřebnou součást výchovy, která připravuje dítě na praktický život. Z minulých dílů už také víme, že kapesné je základním nástrojem rozvoje finanční gramotnosti. Jenže i v udělování kapesného se dá chybovat. Tentokrát vám poradíme, na co si dát pozor.
Nutno přiznat, že špatné návyky, jak hospodařit s penězi děti získají především od svých rodičů. Proto je kapesné dobrou cestou, jak je naučit základům finanční gramotnosti. Čím dříve začnete, tím lépe pro dítě i pro vás. O tom jsme koneckonců psali v předchozích článcích.
Nesmíme ani zapomínat na to, že malé děti jsou velmi chápavé a rychle se učí návykům. A to nejen těm dobrým, ale i špatným. Pojďme si tedy nyní ukázat, v čem rodiče nejčastěji chybují.
1. Žádné kapesné
Někteří rodiče kapesné svým dětem vůbec nedávají. Pamatujte ale na to, že bude-li dítě o kapesné ochuzené, do života mu to moc nedá. Pro dítě je dobré, pokud se naučí s penězi zacházet, pozná cenu různých věcí, naučí se plánovat a dokáže si třeba později odepřít sladkosti a ušetřit si na něco hodnotnějšího.
A není to jen o tom, kdy je dítě malé, při výchově přeci myslíme i na jeho budoucnost. Je třeba si uvědomit, že finančně gramotný člověk bude lépe dosahovat osobní prosperity. Lidé, kteří rozumí světu peněz a cen jsou schopni odpovědně spravovat osobní nebo rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků.
2. Vysoké kapesné
Opakem žádného kapesného je neúměrně vysoké kapesné, které některé děti považují za zcela běžné. Těžko stanovit, o jakou výši se jedná, vše se odvíjí od finanční situace rodiny, ale všichni jistě víme, že dávat desetiletému dítěti například kapesné v hodnotě 500 korun měsíčně není výchovné.
Setkala jsem se také se situacemi, kdy dítě kapesné utratí a rodiče mu hned dají další peníze. Takovýto přístup má jedno velké ale: potomek nabyde dojmu, že peníze je možné získat kdykoliv a ztrácí potřebu s nimi hospodařit, plánovat a tvořit rezervy.
3. Kapesné jako odměna za známky
I to je mnohdy každodenní obrázek některých českých rodin. Kapesné by ale rozhodně nemělo být ani odměnou za úspěšné studium ani „platem" za běžně vykonávané domácí práce.
Závěr tedy je: pokud je to možné nepoužívejte příděl či ne příděl kapesného jako výchovný prostředek. Věřte, že hodnocení typu za jedničku deset korun, za dvojku tři koruny není dobrým modelem a v budoucnu by se vám to mohlo vymstít. Dítě by s vámi bude při zadání nějakého banálního úkolu smlouvat jako na tržišti, a to jistě nechcete.
