Zajímavosti a novinky pro děti i rodiče

Bezplenková metoda funguje. „Ale nemusí vyhovovat každému,“ říká zkušená maminka

Datum přidání: 24. 9. 2017

Bezplenková komunikační metoda neboli BKM je jeden z mnoha trendů „návratu ke kořenům“, které jsou v posledních letech mezi maminkami populární. Ty, které ji vyzkoušely, na ni obvykle nedají dopustit. Řada jiných ji však odsuzuje, často jen kvůli neznalosti.

34letá maminka Veronika z Loun má dvě děti. Pětiletou dceru a syna, kterému je rok a čtvrt. Zatímco se starší Lídou používala klasické jednorázové pleny, s Vašíkem praktikuje bezplenkovou metodu. Může tak velmi dobře porovnat oba přístupy se všemi jejich plusy a minusy.

„Když se mi narodila Lidka, o BKM jsem nic nevěděla. Poprvé jsem o ní slyšela až od kamarádky, když byl malé asi rok a čtvrt,“ vzpomíná Veronika. „Kamarádka byla nadšená. Jenže když měla Lída dva roky, spala už i v noci bezpečně bez plenek, zatímco její holčička ne. Tenkrát mi proto logicky připadalo, že ta metoda asi takový hit nebude.“

Přesto se později začala o bezplenkovou metodu zajímat a postupně zjistila, že jejím smyslem není primárně co nejrychleji zbavit plen, ale především jde o komunikaci a proces zvykání na hygienu. Když byla podruhé těhotná, rozhodla se, že BKM nenásilně zkusí a sama uvidí.

„Nenásilně znamená, že ji neprovozujeme v noci, nebo když se to obzvlášť z praktických důvodů nehodí. Pak to nehrotím. Nicméně okamžité úspěchy se dostavily takřka okamžitě, malý hned pochopil čůrání do speciálního nočníku. To mě namotivovalo,“ pochvaluje si Veronika.

Důležité je umět se naladit na dítě

Základem úspěchu je naladit se na dítě a podle jeho chování rozpoznat, že se mu chce vykonávat potřebu. Velkým pomocníkem je i pravidelný denní režim, většina dětí si časem vylučování ustálí například před nebo po spaní či v určitém intervalu po jídle.

„Nezastírám, že je to velmi náročné na čas a pozornost, hlavně zpočátku jsem Vašíka v jednom kuse sledovala a jakmile se zavrtěl nebo zakňoural, už jsem rozbalovala a nabízela nočníček. Tím, že je dcera ale už hodně samostatná, mohla jsem si to dovolit. U dětí s malým věkovým rozestupem by to bylo mnohem těžší,“ uvědomuje si Veronika.

Tři tipy od Veroniky

  • Vytrvej. Naladit se na miminko a pochopit jeho signály může nějaký čas trvat, obzvlášť v šestinedělí, kdy máme co dělat samy se sebou. Ale intuice nás navede správným směrem.
  • Počítej s tím, že to je náročné. Dítě v pampersce si může hodiny spokojeně hrát a nebudeš nic řešit. Pokud praktikuješ bezplenkovku, budeš ho ty hodiny pozorovat a čekat na signál. Ale časem to bude stále snazší, až i miminko začne chápat, o co jde.
  • Buď připravená na různé reakce okolí. Ne každý BKM chápe. A skoro každý, kdo nechápe, má potřebu ti to říct a nazvat tě matkou tyrankou. Buď si jistá tím, co děláš, a nenech se rozhodit.

Za největší výhodu bezplenkové metody považuje hygieničnost. „Nehrozí opruzeniny. Lidka trpěla na ekzém na zadečku, který plenky ještě zhoršovala. Až když se jich zbavila, vymizel i ekzém. Pro ekzematické děti je BKM skvělá. Jsou v čistotě, nemusíte je pořád omývat, řešit jakým ubrouskem a jakým krémem mazat. Venda vůbec neví, co je ubrousek na zadek,“ vysvětluje.

Velmi podstatným plusem je i finanční úspora. Podle Veroniky vystačí Vašík zhruba s dvěma plenkami na den. A obvykle zůstanou zcela suché, protože se všechny potřeby podaří zachytit.

Za velký přínos považuje také související intenzivní komunikaci s děťátkem. „Bezpečně nás to během dne několikrát zastaví k vzájemnému pomazlení, popovídání si, soustředění se jeden na druhého. Připadá mi to podobné jako kojení,“ říká.

Bezplenková metoda má i svá úskalí

„Má to nesporné výhody, ale i nevýhody. Je to jako srovnávat kojení a krmení z láhve. Obojí má své pro a proti a zaleží na typu matky, co u ní převáží a co jí víc vyhovuje. Pro nás je nočník, respektive teď už velký záchod normální součástí života. Venda to chápe moc dobře už hodně dlouho a spolupracuje.“

Trochu těžší období začalo, když byl Vašíkovi zhruba rok a začal se více samostatně pohybovat po bytě. Přibylo „kakacích“ nehod, protože ne vždy jsem byla s ním, aby stihla zachytit signály, že se něco chystá.

„Je ale jen otázka času, kdy si bude umět sám dojít na záchod, tak to beru. Někdo tomu říká bojkot, já tomu říkám přirozený vývoj. Naopak čůrání na procházkách drží, co to jde. Když to už nejde, učůrne,“ popisuje Veronika a uzavírá:

„Připadá mi, že je to i dobré pro rozvoj mozku, protože už poměrně brzy po dítěti chceš, aby se něco naučilo, něco poměrně těžkého. Ale vidím, že to dítě na to má. To spíš my mámy jim to kazíme.“

Podobné články

Trápí vaše miminko prdíky? Zkuste osvědčené rady zkušených maminek

Novorozenecká kolika, jak se často prdíkům u těch nejmenších miminek říká, trápí nejen děťátka samotné, ale také jejich rodiče. Ti zkouší všechno možné, aby své plačící uzlíčky uklidnili. Zeptali jsme se proto zkušených maminek, aby nám řekly, ... Celý článek

Mgr. Kateřina Neubauerová

Píše Mgr. Kateřina Neubauerová

Tlak vyvolává protitlak. Naučme se vnímat potřeby dítěte

Určitě to také znáte, když na vás někdo pospíchá, tlačí, dělej, teď hned, a ještě si vezmi, poslechnete, ale…. Potlačíte negativní emoce, řeknete si, že jinak to prostě nejde a poslechnete. Ale umí to i malé děti? Celý článek

Jak motivovat děti k tomu, aby je jejich koníčky bavily?

Nadchnout děti pro nějakou novou aktivitu je celkem snadné. Každé správné dítě je zvídavé a rádo poznává nové věci. Dalším krokem však je, aby potomek u vybraného koníčku zůstal a nadšení mu vydrželo. Celý článek

Komentáře