Boj o Barbie: Budou „kazit“ i naše holky?

Datum přidání: 2. 4. 2019

Píše David a Michal (@dvatátové)

Přednesl jsem doma, že by naše dcery-dvojčata mohly dostat ke třetím narozeninám konečně pořádné panenky Barbie. Jenže David byl proti, protože jsou prý špatným vzorem ideálu krásy. A tak začal doma menší boj kdo s koho...

Abyste rozuměli, já jsem svoji první panenku Barbie také dostal ještě ve školkovém věku. Moji rodiče asi museli být neuvěřitelně osvícení a nad věcí, když v době krátce po revoluci dobrovolně koupili svému SYNOVIk Vánocům panenku. Nebyla sice pravá, ale i to postupně přišlo a já si na letní dovolené pod stan pravidelně vozil v kufříku Barbie sbírku, kterou mi záviděly všechny holky v kempu. 

Patřilo samozřejmě k tomu i to, že mi na panenky mamka šila, což se většinou vizuálně nedalo srovnat s kupovanými modely (mamka promine), ale jako dospělý už asi dokážu ocenit tu hodnotu času a nadšení, které do toho musela vložit. Jediný problém snad tehdy byl, že jsem měl na celou tu tlupu jen jednoho Kena, který byl ovšem borec a zvládnul chodit se všema naráz...

Jako výbavu jsem měl lednici, která dokonce i trochu chladila, a taky pár koní nepoměrně menších než byly panenky a tuším i nějaké vybavení do kuchyně, takovou plastovou zahradní houpačku, která se pravidelně rozpadala, kdykoli si do ní děvčata sedla, a ještě vlastně postel. Strašně jsem ale sousedkám záviděl jejich arzenál, přece jen byly holky a Ježíšek k nim byl milosrdnější, že. Měly barbínu, která uměla být těhotná a v břiše měla dvojčata (!), také kočár s koňmi, velkou růžovou ledničku a kupované svatební šaty! 

Tak, teď jsem se trochu zasnil... Ale z cesty úplně nepíšu. Alespoň je vidět, že mě nadšení z panenek Barbie nikdy neopustilo a že jsem se vždycky těšil, až si s nimi zas budu moct hrát.

A teď do toho hodil vidle David s tím, že by byly špatným vizuálním příkladem pro naše dcery a že do nich ideál krásy vosího pasu a nafouknutého hrudníku nechce tlouct. Už jsem se pomalu vzdával naděje, když mě nedávno napadlo zajít do hračkárny, samozřejmě aby se holky JEN TAK podívaly, jestli by se jim nějaké panenky nelíbily. A v regálu s barbínami jsme objevily i ty, které nejsou vyloženě hubené, ale mají i prostorově výraznější prdku a stehna a třeba jsou i černošky, takže David pomalu začal souhlasit s tím, že je „namícháme“.

Myslím, že „nám všem“ je jasné, že oblečení se určitě vyrábí jen na ty klasické s nereálnými proporcemi a že u holek je nejoblíbenější aktivitou svlékání a oblékání (v tomto pořadí) a tudíž že ty nekonfekční budou občas stát (ležet, viset, s hlavou/bez hlavy) opodál, ale to nevadí. Vlk se nažere a já si budu moct za hrát J.

Já chápu, že by si rodiče neměli realizovat sny na svých dětech, ale kočár s koňmi a růžové auto a Barbie karavan a Barbie nevěsta a pravý Ken a mořská panna přece nemůžou nikomu dlouhodobě ublížit, ne?

Podobné články

Píše David a Michal (@dvatátové)

Jak „slavíme“ Velikonoce aneb když máte doma dcery

Když cizincům popíšete, jaké sadistické hrátky se v Česku odehrávají o Velikonocích, absolutně nechápou. Dívky a ženy stavíme do dveří, nechají se zbít a ještě násilníkům dají odměnu. Jak probíhají tyto svátky u nás doma? Celý článek

Píše David a Michal (@dvatátové)

Tam, kde dávají dobrou noc lišky. Ne plastové flašky

Celý svět mluví o plastech v oceánech. Ti zodpovědnější už omezují brčka, uchošťouchy, jiným ten problém možná připadá až moc přehnaně hysterický a vzdálený. Celý článek

Píše David a Michal (@dvatátové)

Popeláři a princezny: Naděje na život, jaký naše děti opravdu chtějí

Nedávno jsme zase, jako každou středu, čekali na popeláře. Abychom ji zamávali, abychom se podívali, jak vyklopí bordel do auta, taky zamávají a odjedou. Celý článek

Komentáře