Jak správně komunikovat s miminkem

Datum přidání: 6. 7. 2016
Mgr. Eva Kolesová

Píše Mgr. Eva Kolesová

Nejšťastnější okamžik každé maminky – narození děťátka je tu a již od prvního okamžiku začíná vzájemná komunikace. Je jen málo krásnějších věcí než je smích našich dětí. Jak by správně měla naše vzájemná komunikace vypadat, aby se řeč dítěte správně rozvíjela, aby se na nás dítě smálo a umělo udržovat oční kontakt?

Křik

Vývoj řeči u dítěte začíná již jeho narozením. Prvním hlasovým projevem je křik. Tím miminko oznamuje, že je na světě a potřebuje Vás. Křik, který uslyšíte po porodu dítěte je reakcí organismu na změnu prostředí. V prvních týdnech života bývá křik krátký a spíše jednotvárný. Důležitou roli ve vývoji řeči představují také takové úkony, jako je sání,  žvýkání a polykání. Při těchto činnostech se připravují svaly a nervy ke správným pohybům jazyka, rtů a tváří, jenž jsou následně nezbytně nutné ke správné výslovnosti hlásek. Nejkrásnější komunikací v tomto období jsou chvíle strávené při kojení, kdy své miminko cítíte, dotýkáte se a mluvíte na něj.

Kolem druhého a třetího týdne asi zaznamenáte první úsměvy. Zatím jsou to pouze vrozené pohyby, které se postupem času změní na úsměv, který Vám děťátko opětuje. Proto rozhodně úsměvy nešetřete, dejte svému děťátku najevo, že jste veselí a máte jej rádi.

Broukání

Asi po šestém týdnu se křik mění v broukání. Dítě tímto způsobem vyjadřuje zpočátku nespokojenost, mezi druhým a třetím měsícem i spokojenost. Při broukání dítě vydává různé rozmanité zvuky, které jsou důležité pro následný rozvoj řeči. Na broukání je důležité pozitivně reagovat, dítě by mělo slyšet váš příjemný klidný hlas. Tvořte zvuky, napodobujte broukání svého dítěte, hodně s ním udržujte oční kontakt, „povídejte si“.

Žvatlání

Na toto období plynule navazuje období pudového žvatlání. V této době si dítě hraje s mluvidly, provádí podobné pohyby jako při jídle a hojně využívá svůj hlas. Tyto zvuky vydávají i děti s vadami sluchu, proto se zatím bez odborného vyšetření nedá určit zda dítě dobře slyší či nikoli.

Pudové žvatlání se pozvolna vyvíjí v napodobivé žvatlání (6. až 8. měsíc). Dítě již začíná napodobovat hlásky mateřského jazyka, nejvíce napodobuje melodii a rytmus řeči. Některé děti žvatlají velmi hezky a snaží se napodobovat řeč dospělých, byť jim není rozumět. To však zatím vůbec nevadí. Dospělí  by měli na dětské žvatlání reagovat tak, že dítě ve žvatlání podporují, chválí je za to ale samozřejmě zároveň na dítě nešišlají, ale mluví srozumitelně. Hodně na děti mluvte, zpívejte jednoduché písničky, podněcujte děti k jakýmkoliv hlasovým projevům

Děti s vadami sluchu v tomto období žvatlat přestávají, což je důležitým signálem k vyhledání odborníka, který provede vyšetření sluchu.

Rozumění

Kolem 10. až 12. měsíce nastupuje stadium „rozumění“ řeči. Dítě zatím zcela přesně nechápe obsah slov, ale je schopné sledovat osoby a předměty, které pojmenováváme nebo už umí zareagovat na nějakou výzvu. V tomto období můžete zkoušet známé „Paci paci pacičky“, „Jak jsi veliký?“ Dítě v tomto okamžiku reaguje na vaši intonaci a gestikulaci. Vzájemná komunikace matky s miminkem je v tomto období velmi důležitá. Kolem prvního roku totiž dítě začíná používat svá první slova, proto je důležité děťátku hodně zpívat, číst a vyprávět, opakovat jeho nová slova a podněcovat jej k rozvoji řeči.

Podobné články

Nevýchova.cz

Spolupracujeme s Nevýchova.cz

Proč si tohle dovolíme říct jen dětem? Rodičovská tabu

Jsou věci, které by se dětem říkat neměly, a přesto z nás padají a jako ostré šípy se vrývají do těch, které máme nejradši a na kterých nám nejvíc záleží... do našich dětí. Dovolíme si je říct snad jenom jim, k nikomu jinému bychom tato slova a tímto tónem... Celý článek

Čeká vaše dítě noc mimo domov? Připravte jej na to a zvládne noc bez slziček

Jednou přijde okamžik, kdy děti stráví noc mimo svoji postýlku bez maminky. Ať už je to nutné nebo si ratolest spaní u prarodičů přeje, měli bychom je na to co nejvíce připravit. I tady platí, že „štěstí přeje připraveným“. Celý článek

Když se dítě chová jako spratek aneb kde děláme chyby

Každý z nás je jiný a je potřeba druhé lidi respektovat i přes jejich odlišnosti, některé věci by se však dít neměly. Zvlášť u dětí jsme ochotni tolerovat spoustu výstřelků s omluvným konstatováním, že jsou ještě malé a vyrostou z toho. Celý článek

Komentáře