Zajímavosti a novinky pro děti i rodiče

Je ze mě duomáma

Datum přidání: 17. 9. 2017
MatkaNaOdstřel

Píše MatkaNaOdstřel

Absolvovali jsme opakované hospitalizace v nemocnici, a tak mám pocit, že se znovu a znovu učím být mámou dvou dětí najednou.

Představa, že když jsou to dvojčata, budou mít stejný režim, stejné nálady a chutě, byla opravdu zcestná. Každý jinak a jindy jí, jindy spí. Jediné, co občas synchronizují, je řev a vylučování. Chtělo by to jedny ruce a nohy navíc. A hlavu. A nervy.

Je únor. Vycházky ven jsou tedy trochu komplikovanější. Obleču jedno dítě, dám do kočárku. To se pozvrací. Převleču ho. Obleču druhé dítě, dám do kočárku a pak zjistím, že to první ještě potřebuje akutně vyměnit plenku, jinak všichni v okruhu několika metrů zemřou bolestivou smrtí. Hurá! Po chvíli nemá ani jeden nic dvakrát, ani jednomu nic nechybí.

Beru dvojkočár, který s láskou nazývám tankem. Zacouvat, otočit, každý milimetr se počítá. Vjet opatrně do výtahu, aniž bych orvala dveře. Vtěsnat se mezi přední kolečka a jedem. Vyjíždím ven z výtahu. Dítě č. 2 se rozeřve a poblinká. Historie se opakuje.

Když se po 3/4 hodině dostávám ven, ještě je tu nájezd. Sklopit, sjet, aniž by mě tank strhl ze schodů a je to.

,,Ty vole, dvojčata. To bych se zbláznila.” Vyjadřuje účast kolemjdoucí monomatka. Unaveně se usměju a nereaguju. Začínám si na podobné reakce zvykat. Většinou chodíme někam do parku, protože malá má sníženou imunitu a neměla by chodit mezi větší množství lidí. Koneckonců jsem za to i ráda, protože často jedno nebo druhé dítě pláče. Stojím tak uprostřed cesty, nohou popojíždím s kočárkem, kde leží usínající miminko a druhé chovám, aby ho nebudilo. Podívaná to musí být celkem zajímavá. Ostatně o tom svědčí i to, že se kolikrát kolemjdoucí zastaví a zírá. Ale ve chvíli, kdy slušně pozdravím, bere nohy na ramena. Asi se bojí, že jim ten řvoucí uzlíček hodím na hlavu a uteču.

,,Jé, páreček,” zastavuje se u mě paní, aby se na tu krásu podívala blíž. Probudí malou, a to mě popuzuje natolik, že jen odseknu:

,,Jo. Ale já bych radši klobásku.”

Celkově mě ty reakce kolemjdoucích občas popuzují. Pozastavují se i nad tím, že je holčička mnohem menší a nedůvěřivě se ptají, jestli jsou to opravdu dvojčata. Než abych líčila její zdravotní problémy, většinou odpovím nějakou blbost.

,,Jé, to jsou dvojčata? Ale ta malá je nějaká menší, ne? Není jí něco?”

,,Ale kdepak. Ona je o tři měsíce mladší.”

Bába uznale kývne a až na odchodu se zarazí a překvapeně otočí.

,,Jojo, ten pokrok. Kdy se to zastaví, že jo?” Zamumlám si a já se musím usmát jejímu vyděšenému obličeji.

Mezi další časté dotazy patří, jestli jsou stejně staří, jestli se tedy jako narodili ve stejný den a jak je to možné, když je to holka a kluk. Nebo jestli jsou přirozenou cestou, či umělým oplodněním. Což tedy považuju za dotaz za hranicí slušnosti. Nedokážu si představit, že bych měla někomu vyprávět, jak došlo k početí. Co přijde pak? V jaké poloze? Já se přece taky neptám slečen s bujným dekoltem, jestli se tak narodily nebo je to Měšťák.

Cestou domů nás míjí mladý pár.

,,Jé, dvojčátka,” rozněžní se ona.

,,Na to ani nemysli!” viditelně zbledne on a rychle ji táhne pryč.

Na druhou stranu. Dost možná kdybych sama dvojčata neměla, taky bych se asi trochu děsila. Ono mě to totiž trochu děsí i takhle. A pořád vymýšlím, jak to všechno zvládnout a nezbláznit se.

Podobné články

Biomatky jsou ženy, které chtějí zdravou rodinu i domácnost. Co všechno se snaží změnit

Trend zdravého životního stylu je stále na vzestupu. Ve zdravém duchu, v co nejvíce přírodním, přirozeném, se snaží žít i současné maminky dětí. V různých oblastech života se vrací k dřívějším technikám…Co vše mění a kde se přizpůsobují přírodnímu životu? Celý článek

Nechat dotepat pupečník nebo ne? Jaké jsou výhody pozdějšího oddělení pupečníku?

Ještě nedávno se o významu dotepání pupečníku po porodu tolik nemluvilo jako dnes. Přitom je jasné, že jeho pozdější oddělení má nesporné výhody pro miminko. Odložené přerušení pupečníku schvaluje také Světová zdravotnická organizace, která doporučuje... Celý článek

Jak si užít Vánoce v klidu a bez stresu? Zapojte děti a nesnažte se být dokonalá

Vánoce, svátky klidu, míru, lásky a pohody. Ano, to vám řekne téměř každý při odpovědi, jak si představuje nejkrásnější svátky roku. O tom, že tomu předchází shon a stres se už mluví méně. Každý chce mít přece dokonalou domácnost a málokterá maminka přizná, Celý článek

Komentáře