Zajímavosti a novinky pro děti i rodiče

Macechy a otčímové: Jak vyjít s nevlastními dětmi? Chce to trpělivost

Datum přidání: 20. 11. 2019

Už samotná slova macecha a otčím nezní vůbec libozvučně. Nepřidávají tomu ani pohádky, ve kterých je macecha vždy za tu zlou. Pozice nevlastního rodiče je složitá. Ne vždy totiž děti partnera nového „rodiče“ přijmou s otevřenou náručí, i když se snaží sebevíc. A je to vůbec potřeba? Jakých chyb se vyvarovat, aby vám vztah s nevlastním potomkem fungoval?

První chybou, které se můžete dopustit, je snažit se zalíbit. Že to zní nesmyslně? Vůbec ne. To nejlepší, co můžete pro váš bezproblémový vztah s nevlastním potomkem udělat je to, že zůstanete sami sebou. Často se totiž nevlastní rodiče tak snaží, až to není přirozené. A děti nejsou hloupé. Potom si to mohou vyložit tak, že se přetvařujete, i když to tak samozřejmě není.

Chce to čas

Nemůžete čekat, že si vás dítě vašeho partnera zamiluje hned. Vše má svůj čas. Odborníci mluví dokonce o několika letech, než se vztah mezi dítětem a novým partnerem rodiče stabilizuje. Možná vás děti budou ze začátku ignorovat, ale to je normální. Jen se zkuste vžít do jejich kůže.

Nesnažte se převzít roli rodiče

Děti si na novou situaci musí nějakou dobu zvyknout. Nepasujte se tedy hned do role rodiče, i když třeba druhý z rodičů moc „nefunguje“. Dítě tak akorát otrávíte. Ze začátku se držte spíše zpátky a do výchovy nezasahujte.

Nastavte si ovšem hranice. Může se stát, a také se to stává, že jsou děti na nového partnera zlé a nechovají se k němu hezky. Takové chování by ovšem nemělo překročit určité hranice. Je proto třeba si hned na začátku vymezit mantinely slušného chování. Zkuste dětem vysvětlit (především potom rodič dítěte), že takovým chováním otráví celou rodinu a nikdo nebude spokojený. V tuto chvíli hraje důležitou roli vlastní rodič, který nemá jednoduchý úkol – být podporou pro své dítě a zároveň oporou pro partnera. Nutno podotknout, že záleží na věku dítěte. Jinak budete řešit tuto situaci s pětiletým dítětem a jinak s třináctiletým puberťákem.

Nepomlouvejte rodiče

Možná otec nebo matka platí pozdě alimenty nebo zrušili už po několikáté schůzku s dítětem, ale nikdy se nesnižujte k tomu, abyste je před dětmi pomlouvali. Je jasné, že ne každá rodina má idylické vztahy, ale pokud je to možné, zkuste být alespoň neutrální.

Nevnucujte se

Psychologové se shodují na tom, že by se nevlastní rodiče neměli snažit tlačit do role vlastních. Lépe je chovat se jako kamarád, nevnucovat se, ale snažit se postupně získávat důvěru dítěte. Nevychovávat, nepřikazovat a nezakazovat, můžete ale poradit a snažit se pomoci.

Dejte prostor dítěti na čas s rodiči

Ať už spolu sdílíte domácnost nebo ne, dejte dítěti prostor, aby trávilo čas jen se svým rodičem. Pokud nebudou mít děti pocit, že jim maminku nebo tatínka chcete „ukrást pro sebe“, bude i váš vztah lepší. V ideálním případě nechte dítě, aby trávilo čas s oběma rodiči. Právě toto je velmi častá chyba nevlastních rodičů – nerespektují to, že děti potřebují oba rodiče. To, že se rozešli, není přece chyba dětí, které by na to neměly doplácet.

Také si neberte osobně, když si dítě vyžádá, že chce nějakou akci prožít pouze s vlastním rodičem.

Když máte oba děti z předchozích vztahů

Trochu jiná situace je, když máte partnera, který má, stejně jako vy, dítě z předchozího vztahu. Na jednu stranu je to jednodušší, protože oba už máte zkušenosti s dětmi a nebudete mít takovou potřebu „potit krev“ ve snaze zalíbit se. Na druhou stranu můžete narazit na rozdílné výchovné přístupy. Rozhodně své děti nesrovnávejte. To, co platí na jedno, neplatí na druhé. Také každé z nich bylo vychováváno v jiném prostředí. Snažte se být tolerantní.

Na jednu stranu to může být výhoda, protože děti mají parťáka, se kterým si můžou rozumět, protože jsou ve stejné situaci, na druhou stranu může nastat komplikace v tom, že si děti prostě nesednou. Potom neřešíte jen problém s partnerem, ale i nevraživost mezi dětmi.

Zkušenosti rodičů

„S manželem jsme se rozvedli, když byly synovi dva roky. Brzy jsme si oba našli nové partnery. Zatímco můj partner, dnes již manžel, se Adámka nesnažil uplatit drahými dárky, ale věnoval mu svůj čas – hrál si s ním, bral ho na výlety, tak partnerka mého bývalého muže, se mohla přetrhnout, aby se synovi zalíbila. Ze začátku byl syn z tátovy ženy nadšený, neustále o ní básnil, až mě to trošku mrzelo. Nicméně časem se ukázalo, že jí tzv. došel dech a

po sestěhování již neměla důvod se snažit. Čím dál častěji se syn vracel z víkendu tatínkem domů a říkal, jak se jeho ženě nelíbilo, co říkal nebo jak se choval. Ze začátku jezdili na společné dovolené, které po čase nová partnerka vypustila. Dnes mají vztah takový normální. Oba si na sebe zvykli, ale když se nevidí delší dobu, tak jim to nevadí. S mým manželem má syn skvělý vztah. Má ho rád a bere ho stejně jako vlastního tátu. Myslím, že tomu hodně pomohla i manželova povaha. Synovi se stále hodně věnuje a rozhodně to nebylo jen ze začátku, aby na mě zapůsobil.“ Monika, 38 let 

„Když jsem se seznámila se svým partnerem, tak jsem měla sedmiletého syna. Bývalý manžel měl psychické problémy, které vygradovaly natolik, že již nebyl schopný normálně fungovat, což vyvrcholilo rozvodem. Z nového muže jsem byla naprosto nadšená. Byl veselý, akční, přesný opak mého manžela. Bohužel nadšení z něj nesdílel můj syn. Myslela jsem si, že to časem přejde a budou si rozumět, ale to jsem se asi zmýlila. Už to jsou dva roky a není to lepší. Syn vůbec mého partnera nebere. Jsme z toho zoufalí. Zatím každý bydlíme zvlášť a rádi bychom se k sobě přestěhovali, ale v této situaci to nepřipadá v úvahu. Milan je velmi tolerantní, ale mám strach, že nám syn vztah pokazí. Kdykoliv jsme s partnerem společně, dělá naschvály. Je to vážně složité.“ Ivana, 35 let

Jste v roli nevlastního rodiče? Jaká je vaše zkušenost?

Podobné články

Ze zápisků matky manažerky aneb změna je život

Se svým manželem jsem se potkala relativně pozdě. Měla jsem slušně rozběhnutou kariéru, cestovala jsem, sportovala, věnovala se svým kamarádům. Necítila jsem potřebu to nějak měnit. Ale znáte to, člověk míní, … Celý článek

Internet je síť plná zábavy a informací, ale také toho zlého aneb bezpečnost dětí na internetu

V dnešní době jsou naše děti čím dál tím více na síti. Již od nejmladšího věku používají mobilní telefony s internetem, počítače, tablety nebo herní konzole. Ale jsou při jejich používání v bezpečí? Celý článek

Spála u dětí: Začíná jako angína, vyrážka se objeví až později

Zima je rizikovým obdobím spály. Mezi nejohroženější skupinu patří děti mezi druhým a dvanáctým rokem. Jaké jsou její projevy a jaká je léčba? Věděli jste, že spálu můžete prodělat i několikrát během života? Celý článek

Komentáře