Zajímavosti a novinky pro děti i rodiče

Mentální anorexie hrozí i malým dětem. A často za to mohou rodiče

Datum přidání: 12. 8. 2017

Odborníci v souvislosti s dětským stravováním stále bijí na poplach, že české děti mají čím dál větší potíže s obezitou. O opačném extrému už se však příliš nemluví. A přitom anorexie nebo jiné poruchy příjmu potravy hrozí právě i dětem.

Mentální anorexii si většina lidí spojuje s dospívajícími dívkami. Je to skutečně nejohroženější skupina. Přesto ne jediná, která nebezpečí hrozí. Jednak nejde jen o výsadu dívek a žen. Poruchami příjmu potravy mohou onemocnět i muži a chlapci. Statisticky na deset nemocných dívek připadá jeden chlapec.

Emoční poruchy

Alarmující je pak především fakt, že s mentální anorexií se lékaři setkávají i u dětí v předškolním věku. U nich ovšem nemusí být způsobena jen touhou po dokonalém vzhledu. Jde o důsledek emočních poruch, jednoduše řečeno dítě zrcadlí nesoulad v rodině, problémové vztahy s rodiči, sourozenci, kamarády či spolužáky. Nejčastěji to bývá třeba preferování druhého sourozence, příliš dominantní nebo naopak ochranitelští rodiče.

Dítě pak jídlo odmítá ne proto, aby zhublo, ale protože ho zkrátka nechce nebo opravdu nedokáže sníst s odůvodněním, že mu bude špatně, bude ho bolet břicho nebo bude zvracet.

Volání o pomoc

Podle odborníků je odmítáním jídla vlastně volání o pomoc, snaha přivolat k sobě pozornost, které se dítěti z různých důvodů nedostává. Zpozornět bychom měli vždy, když se dítě uchyluje k takzvané selektivní výživě. Tedy vyžaduje stále dokola jen několik oblíbených jídel, většinou sladkých, a jiná striktně odmítá. Toto chování se pak může rozvinout ve skutečnou poruchu příjmu potravy.

Děti bychom přitom paradoxně do jídla neměli příliš nutit. Je logické, že nás jeho odmítání stresuje, ale pokud na něj budeme u oběda křičet nebo vymýšlet nejrůznější tresty, vše se ještě zhorší. Pokud si malé dítě spojí dobu jídla s něčím nepříjemným, bude ho odmítat o to víc.

Kde se to v nich bere

Druhou skupinou jsou však malé děti, které už ve svém věku řeší, jak vypadají. Lékaři se setkávají i s třeba šestiletými holčičkami, které drží redukční diety a přehnaně cvičí, aby zabránily váhovému přírůstku. Kde se to v nich bere?

Je to stejné jako u starších dívek. Jsou neustále obklopeny fotografiemi či videi celebrit z řad hereček, zpěvaček, sportovkyň, modelek. Vidí je na obálkách časopisů, kterými listují jejich maminky. Netuší, že často jde o vyretušované ideály, které vůbec neodpovídají realitě.

A maminky si neuvědomují, že jejich poznámky, které vůbec nejsou určeny dětem, ale kamarádce, jejich dcery slyší a berou je velmi vážně. Vždyť maminka je pro ně největším vzorem! A když ta vzdychne, že by takhle taky chtěla vypadat, touží holčička po tom samém. Přebírají názor dospělých, že jen štíhlý člověk je krásný člověk. Myslí si, že pokud budou hubené, budou je mít rodiče ještě raději.

Pozor na to, co říkáme dětem

Do svědomí by si však měli sáhnout i rodiče z normálně fungujících bezproblémových rodin, kteří se svým dětem věnují a mají s nimi hezký vztah. Protože i oni se třeba nevědomky dopouštějí chyb. V podobě slov, která dospělí myslí dobře, nebo dokonce jako vtip, ale citlivá dětská duše je vnímá zcela jinak

Velký pozor bychom si měli dávat na poučování typu: „Nejez tolik, budeš tlustá.“ „Dva rohlíky by ti měly stačit, chceš mít snad špeky?“ „Sněz aspoň tu zeleninu, po ní se nepřibere.“ „Jen si tu čokoládu dej, za pár let budeš litovat a to už bude pozdě“. 

A obzvlášť babičky, dědečkové a nejrůznější tetičky a strýčkové si často libují v rádoby lichotivých poznámkách typu: „To je kus ženský, tak to má být“. „Krev a mlíko, žádná vychrtlina!“ či „To jsou ale roztomilé faldíky.“ Tyto přátelské poznámky mohou být pro mladou dívku přímo „smrtící“ a hladovění na sebe nenechá dlouho čekat.

Pět základních rad na závěr:

  • Zajímejte se o to, jak dítě jí. Doma jezte u stolu s ním. O jeho stravování ve škole či školce se pravidelně informujte.
  • Dítě k jídlu pobízejte, ale nenuťte příliš. Tím byste ho jen odradili. Snažte se jít příkladem, právě proto je společné stolování tak důležité.
  • Nemluvte o jídle jako o něčem špatném. Nehodnoťte vzhled jiných lidí v souvislosti s tloušťkou způsobenou jídlem.
  • Dopřávejte dítěti oblíbená jídla, ale nevzdávejte to ani s těmi problémovými. Jen je nevařte po sobě, dopřejte dítěti „oddych“.
  • A především – zajímejte se o své dítě a nikdy mu nedejte důvod, aby na sebe muselo upozornit tím, že začne jídlo odmítat.

Podobné články

Mgr. Kateřina Neubauerová

Píše Mgr. Kateřina Neubauerová

Tlak vyvolává protitlak. Naučme se vnímat potřeby dítěte

Určitě to také znáte, když na vás někdo pospíchá, tlačí, dělej, teď hned, a ještě si vezmi, poslechnete, ale…. Potlačíte negativní emoce, řeknete si, že jinak to prostě nejde a poslechnete. Ale umí to i malé děti? Celý článek

Jak motivovat děti k tomu, aby je jejich koníčky bavily?

Nadchnout děti pro nějakou novou aktivitu je celkem snadné. Každé správné dítě je zvídavé a rádo poznává nové věci. Dalším krokem však je, aby potomek u vybraného koníčku zůstal a nadšení mu vydrželo. Celý článek

Píše MUDr. Michala Knězková

Píše Píše MUDr. Michala Knězková

Péče o uši malých dětí

Sluch je jedním z lidských smyslů a je považován za ten vůbec nejdůležitější. Abychom se mohli správně dorozumívat, potřebujeme právě sluch. Je nezbytný pro hladký vývoj komunikačních dovedností. Dětské ouško je sídlem dvou důležitých orgánů a zajišťuje nejen Celý článek

Komentáře