Neříkejme dětem těchto 10 vět

Datum přidání: 1. 2. 2017

Je dobré zamyslet se nad významem slov, která dětem možná až příliš často říkáme. Některých vět litujeme, i když víme, že děti nám spoustu věcí tolerují.

 

Přinášíme vám 10 vět (v běženém životě jich je ještě daleko více) a také stručné vysvětlení, proč mohou škodit při použití vůči dětem, ač na první dojem mohou působit celkem neškodně.

 

1. “Pomůžu ti s tím.”


Je lepší počkat až si dítě o pomoc řekne samo. Vždyť je to jedna ze základních dovedností, které již malé děti učíme. Chceme, aby si samy uměly říci o své potřeby a přání. Pokud jim nedáme prostor, nenaučí se to.

 

2. “Ty jsi tak chytrý/á!”


Na první pohled neškodná věta, ovšem může způsobit ztrátu motivace a strach dělat chyby. Pochvala je návyková a tak dítě se začne zdržovat aktivit – většinou učení se něčeho nového – při kterých by mohlo udělat chybu a tak o svůj „status“ chytrého dítěte přijít. Navíc dítě nabyde dojmu, že je „chytré“ a nemusí se nijak zvlášť snažit. Tohle může způsobit vážené problémy v okamžiku, kdy dítě narazí na něco, co mu tak snadno nejde. Děti, které jsou chváleny za svou snahu dosahují mnohem lepších výsledků, než ty, které jsou chváleny za „chytrost“ nebo jiné vlastnosti, které nezískaly svou pílí.  Lepší jsou věty pro povzbuzení jako např.: „Snažil jsi se, a tak se ti to povedlo!“ anebo „Skvělé! To muselo dát práci!“

 

3. „Jsem z tebe smutný/á.“


Naše děti nejsou zodpovědné za naši momentální psychickou náladu, a tak jim tuto zodpovědnost ani nemůžeme přisuzovat. Je jasné, že je chceme naučit, že některé jejich chování může v druhých vyvolávat nepříjemné pocity, můžeme to ovšem říci jinak. Vždy je dobré vysvětlit, co v nás ten pocit vyvolává a kritizovat nevhodnou aktivitu a ne dítě. „Když vidím, jak to koťátko taháš, jsem z toho smutná.“

 

4. “Všechno, co dělám, dělám pro tebe!”


Za prvé to není pravda a za druhé, nejhorší je mít rodiče, kteří nežijí svůj vlastní život. Nesvádějme na naše děti nedostatek času pro své vlastní potřeby. Vždy existuje cesta, jak si najít čas sami na sebe. Děti by pak totiž mohli mít pocit, že jste na ně vlastně naštvaní, že existují. Ale vy jste ve skutečnosti naštvaní sami na sebe.

Mohlo by vás zajímat: Logické tresty…, Spánek v těhotenství a kojící polštář, Chlupatice pro zahřátí

 

5. “Dnes ti to šlo, ale proč ti to takto nemůže jít vždycky?”


Každý kompliment, po kterém následuje slovíčko “ale” je jako nevyřčený. Je hořký a vlastně tím pádem znamená spíše potupu než pochvalu pro dítě.

 

6. “ Proč ti musím všechno říkat 100x?”


Jestliže Vás děti neslyší ani když to řeknete potřetí, je potřeba se zamyslet nad formou komunikace směrem k nim. Děti mají radar na tzv. otravné věty a jejich sluch je prostě vyhodnotí jako nedůležité. Zkuste použít v komunikaci spíše otevřenou otázku než jasný pokyn, který jste již tolikrát zopakovali. Nebo zvolte naopak méně slov – místo „Zvedni tu bundu ze země a dej si jí na svůj háček.“ při opakování už stačí říct jen „Jendo, bunda“.

 

7. “Přestaň plakat hned teď!”


Děti potřebují vyjádřit své emoce a my nemáme právo jim v tom jakkoliv bránit. Potřebují vědět, že vyjádření jejich radosti, smutku či zloby je naprosto v pořádku. Řekli byste někdy dospělému, aby hned teď přestal plakat? Ne. Tak to neříkejme ani dětem.

 

9. “No to se ti povedlo…”


Pokud tohle prohlásíte nad rozlitým čajem, dítě je zmatené. Děti až tak do 6-7 let nechápou sarkasmus. Vaše slova nejsou v souladu s tónem hlasu a řečí těla a dítě je zmatené a neví, jak reagovat. Navíc vaše reakce je pro dítě vzorem, jak v takové situaci reagovat. Dopřejte mu proto předlohu, kterou byste si sami přáli. Představte si, že na večírku rozlijete víno … jak byste chtěli, aby váš hostitel reagoval?

 

10. “To není hezké!”


Tuto větu používá mnoho z nás a když se nad ní zamyslíme, tak nám a potažmo tedy dětem toho moc neřekne. Nenapoví, co se vlastně děje. Proto je mnohem lepší použít větu jako např. “Tvůj křik brání ostatním lidem se v klidu navečeřet.” nebo “Tvoje sestra bude smutná, pokud ji nepřestaneš ničit její obrázek.” Sdělujeme tak důsledek chování, které není podle nás hezký a dítě si lépe představí, co se vlastně děje.

 

Ať se nám všem daří s dětmi mluvit s láskou a rozumem. Knihu o výchově S láskou i rozumem najdete zde.

Podobné články

Vývoj miminka 7. měsíc: Sedmý měsíc je ve znamení pohybu a prvních zoubků

Už nějakou dobu pozorujete, že vaše děťátko nevydrží na jednom místě, proto vás nepřekvapí, že právě sedmý měsíc se ponese ve znamení pohybu. V tomto měsíci se miminko překuluje ze zad na bříško a zpátky doslova ostošest. Celý článek

fyzioterapeut Kateřina Polášková

Píše fyzioterapeut Kateřina Polášková

Bezplenková komunikační metoda – pravda nebo mýtus

O tom, jestli je možné naučit dítě již v novorozeneckém věku chodit na nočník, existuje celá řada článků a neméně diskuzí. Vědci tvrdí, že bezplenková metoda je jen mýtus, a že vylučování novorozence nemůže být řízeno vědomě. Celý článek

Píše Eva Kiedroňová

Na břicho, do sedu, do stoje .... Je vhodné pomáhat dítěti ve vývoji?

Lépe pomáhat méně, a když už, tak opravdu vědět jak. Mnoho rodičů touží po tom, aby se jeho miminko naučilo, co nejdříve a hlavně dobře pást koníčky, poté sedět, stát a nakonec chodit. Proto také řada rodičů dětem v těchto dovednostech pomáhá. Celý článek

Komentáře