Zajímavosti a novinky pro děti i rodiče

Proč máte jedináčka aneb takhle je nám fajn

Datum přidání: 17. 7. 2020

V naší společnosti je pro poklidný život velmi důležité nevybočovat. Jakmile máte něco jinak, ostatní vás začnou nahlodávat všetečnými dotazy, které dokážou pěkně znervóznit. Může trvat, než se s nimi vyrovnáte a přestanou tolik tít do živého. Jednou z norem, jejíž porušení okolí těžce nese je mít alespoň dvě děti.

Asi každý z nás může na základě nějaké své dosavadní zkušenosti potvrdit, že není větším peklem než rady okolí, které to s vámi myslí dobře. Jako by samotná touha pomoci vám opravňovala druhé mluvit vám do života. Každý ví nejlíp, jak by měla vypadat vaše svatba, jak byste měla vychovávat své děti, kde byste měla pracovat… a především, kolik byste měla mít dětí. A nedej Bože, když máte jen jedno. Tak to je snad ještě horší, než kdybyste jich měla šest a každé s jiným mužem.

Automaticky se předpokládá, že pokud máte jen jedno dítě, jste sebestředná kariéristka a z vašeho dítěte vyroste rozmazlený jedinec. Málokdo si dokáže představit, že zatím může být nějaký jiný důvod anebo dokonce svobodné rozhodnutí, které je však také plně ve vaší kompetenci. Už jen z principu možných zdravotních komplikací (na které je velmi netaktní ptát se, pokud o nich dotyčný sám nezačne) platí mlčeti zlato. Nikdy nevíte, kolik zamlklých těhotenství mohla matka prožít, ani kolik překážek musela s partnerem překonat, aby se dočkala právě toho jednoho dítěte, které s nimi teď chodí po světě. A propos, už jsme se zmínili o tom, že v tom nemuselo být vlastně “nic víc” než jen jejich svobodné rozhodnutí?

Anketa

Jedno dítě máme...

Výhody tříčlenné rodiny

Mezi nejčastější důvod patří fakt, že nemusíte dělit svůj čas mezi další děti. Věnujete se prostě a jednoduše tomu jednomu, které má vaši plnou pozornost, nežárlí na sourozence ani se nehádá o hračky. Paradoxně právě vrchovatá míra rodičovské pozornosti a pocit bezpečí často vedou k intuitivnímu přátelskému chování jedináčka v kolektivu. Děti s více sourozenci jsou sice donuceny dělit se či respektovat druhé, ale často to dělají jen proto, aby měly klid od rodičů.

Dalším častým důvodem může být finanční situace – udržet v chodu rodinu a dopřát všem členům bohaté naplnění jejich potřeb je samozřejmě mnohem jednodušší v menších rodinách.

Třešničkou na dortu pak je fakt, že při péči o jedináčka mají rodiče spoustu času také na své záliby, aniž by přestali být pečovateli na plný úvazek. Ve větších rodinách rodiče mohou při péči o děti ztratit svou vlastní identitu – úplně přestanou řešit naplnění svých potřeb, partnerský vztah či své záliby a koníčky, což může především u žen vést k pocitům vyhoření a po odchodu dětí z domova k syndromu prázdného hnízda.

Ať už tedy máte ve svém okolí jakýkoliv pár s jedním dítětem, pokuste se nesoudit je. Dobrý život se neměří počtem dětí, nýbrž spokojenými členy domácnosti, čehož se dá dosáhnout klidně jen ve třech.

Podobné články

Tatínkové si hrají s Barbie. Společná hra s dcerou pomáhá budovat její sebevědomí

Svět plný úžasných možností, v němž každá malá holčička může sáhnout po hvězdách. Takový by měl být, a díky kampani Tatínkové si hrají s Barbie společnosti Mattel k němu máme o kousek blíž. Celý článek

„Děti obvykle vědí mnohem více, než se dospělí v jejich okolí domnívají,“ říká v rozhovoru o paliativní péči dětská psycholožka

Když se řekne dětská paliativní péče, většina z nás si vybaví péči v závěru života. U dětí však zahrnuje kromě komplexní péče o fyzickou, psychickou a spirituální dimenzi nemocného dítěte také podporu rodiny. Celý článek

Soužití více generací v jednom domě aneb jak se z toho nezbláznit

Každá mladá rodina jednou stojí před rozhodnutím, jak se postavit k otázce bydlení. Zatímco v minulosti bylo samozřejmé, že všechny generace jedné rodiny žily spolu pod jednou střechou, v dnešní době se jedná spíše o výjimku. Celý článek

Komentáře