Zajímavosti a novinky pro děti i rodiče

Proč se dnešní děti vychloubají? Můžeme za to my, rodiče?

Datum přidání: 16. 6. 2019

Snažíte se děti vést ke skromnosti a pokoře a možná si do určitého věku myslíte, že se vám to i daří. Potom ale přijde situace, kdy se nestačíte divit. Váš potomek se chlubí a povyšuje se nad ostatními kamarády. Jak je to možné? Copak jste ho nevedli k tomu, že vychloubání není zrovna hezká vlastnost?

V první řadě se neděste, malé děti a dospívající mají jednoduše tendenci k vychloubání a přehánění. Je to docela přirozené a není třeba se tím nechat zbytečně rozhodit. Také záleží na tom, jak ono vychloubání probíhá. Například rodiče více dětí by mohli povídat své. Přestože se snažíte všem věnovat stejnou pozornost i péči, vaše děti mají neustále pocit, že se musí předhánět a dokazovat si, že právě ony jsou v něčem lepší než jejich sourozenec.

Takové jednání je ale podle psychologů u sourozenců naprosto normální, jednoduše si chtějí chránit „své teritorium a pozici“. Pro nás rodiče to může být sice otravné, když neustále slyšíme jejich vychloubání: „Haha, já mám zelené lízátko, ty máš modré…. Já jsem dostal větší porci než ty. Haha… Tobě se to nepovedlo. Haha…“ A tak by se dalo pokračovat do nekonečna. Pokud se jedná jen o zdánlivě banální věci, můžete si být téměř jisti, že z toho děti vyrostou. Sice je to únavné, ale dá se to přežít. Situace, kterou bychom ale neměli podceňovat, nastává ve chvíli, kdy se váš potomek začíná povyšovat nad kamarády a chlubí se tím, co on má a ostatní ne. Často s tím souvisí i vymýšlení si.

Jak si s dětmi bezpečně užít koupání? Nepodceňujte prevenci!

K létu neodmyslitelně patří koupání. Prázdniny strávené u vody miluje většina dětí, ať jde o moře, nebo rybník u babičky. Bohužel právě u vody se odehraje velké množství letních tragédií. Děti ještě neumějí odhadnout své síly a rodiče často podceňují nebezpečí a především prevenci.

Sáhněte si do svědomí

Dnešní doba je taková, že rodiče ve snaze, aby jejich dítě nebylo předmětem šikany, vychovávají své potomky k někdy až přehnanému sebevědomí. Opačným extrémem je potom nedocenění dětí rodiči. Známý český psycholog Tomáš Novák a autor knihy Jak vychovat sebevědomé dítě ovšem říká, že rodiče by měli své děti chválit rozhodně více než méně.

Odhalit příčinu toho, proč má dítě potřebu se chlubit, nemusí být tak těžké. U některých může jít o pocit méněcennosti, kterým trpí například doma, a ten si potom kompenzuje povyšováním se nad kamarády mimo domov. Sklony k vychloubání mohou mít také jedinci, kteří se cítí nedocenění. Jsou to potom takové typy, co „všude byly, všechno ví, vše viděly a pokud budou chtít, strčí každého do kapsy“. Typickým projevem je arogance i sarkastické vyjadřování.

Vychloubání je také častým projevem pýchy. Typická je například pro potomky dětí, kteří vyrůstají s rodiči s dobrými majetkovými poměry, mají vysoké postavení... Případně souvisí s vysokým míněním o sobě, který v něm okolí ještě utvrzuje.

Někdy příčinou ovšem nemusí být ani přehnané sebevědomí nebo pýcha, ale prostě jen projev, který děti vidí u rodičů. Dávejte si proto dobrý pozor, jak se před dětmi projevujete a jestli se sami, ačkoliv to neděláte úmyslně, nesnažíte povyšovat (byť jen slovně za zavřenými dveřmi doma) nad ostatní.

Naučte děti věřit samy sobě

Co můžete pro své děti udělat, je naučit své děti samostatně uvažovat – aby důvěřovaly samy sobě a aby věděly, jak reagovat v určitých situacích. Pro děti není snadné reagovat v situaci, kdy se spolužačka neustále vychloubá, jaké dostala dárky nebo kam pojede s rodiči na dovolenou. Takové dítě potom snadno sklouzne k tomu, že si začne vymýšlet nebo se vychloubat, aby do kolektivu zapadlo a necítilo se odstrčené.

Zkuste dítěti vysvětlit, proč by si vychloubačné komentáře nemělo zbytečně připouštět a vysvětlete mu, že oplácení stejným chováním nemá zapotřebí. Když se ovšem váš potomek naučí na chlubení ze strany kamarádů nereagovat nebo odpovídat s nadhledem, máte vyhráno. To ale není vždy snadné. Každé dítě je jiné, což občas může být běh na delší trať. Proto nečekejte, až potomek nastoupí do školky nebo do školy, ale odmalička ho vychovávejte k přirozené sebeúctě. A že se občas pochlubí? No a co. Na tom přece není nic špatného. Kdo z nás to nedělá? :o)

Podobné články

Jak na noční odplenkování? Chce to čas a vyzrálost…

Blíží se třetí narozeniny vašeho dítěte a ono má pořád na noc plenu? Jste z toho nesvá, stydíte se před ostatními maminkami a říkáte si, co děláte špatně, že to kamarádčino má teprve něco málo přes dva a v noci již plenu nepotřebujete? Celý článek

Jak děti reagují na změny? Často hůř než dospělí, ale záleží na jejich povaze

Děti jsou velmi citlivé a každá změna může být pro ně velkým zásahem do psychiky. Zatímco některé se se změnami vyrovnají dobře, jiné jimi mohou trpět. Proto je dobré, když nebudete jejich případné obavy zlehčovat, ale naopak Celý článek

Za neúspěchy ve škole můžou stát poruchy učení

Úkoly poctivě píše, doma se snaží, ale přesto školní výsledky tomu neodpovídají? Nebo ať děláte cokoliv, potomkovi prostě psaní a počítání dělá potíže? Napadlo vás, že příčinou může být některá ze specifických poruch učení,... Celý článek

Komentáře