Proč si tohle dovolíme říct jen dětem? Rodičovská tabu

Datum přidání: 27. 6. 2018
Nevýchova.cz

Spolupracujeme s Nevýchova.cz

Jsou věci, které by se dětem říkat neměly, a přesto z nás padají a jako ostré šípy se vrývají do těch, které máme nejradši a na kterých nám nejvíc záleží... do našich dětí. Dovolíme si je říct snad jenom jim, k nikomu jinému bychom tato slova a tímto tónem nesměřovali. A co hůř, vůbec už se nepozastavujeme nad tím, že se nám vloudila do běžné komunikace a naprosto se míjí účinkem. V rámci sebeobrany je totiž děti jednoho dne začnou prostě ignorovat. Připadá vám, že se vás to netýká? Tak čtěte dál, možná se v něčem poznáte.

  • Jsi hluchý nebo co? Neumíš poslouchat? 
  • Sedni si pořádně a nehrb se! Děláš jenom ostudu! 
  • Jo, tak slečince se nechce? A kdo myslíš, že to za tebe udělá? Já nejsem žádná tvoje služka, tak koukej zvednout zadek a začni, než se opravdu naštvu! 
  • No to si snad ze mě děláš srandu? Kolikrát ti to mám říkat? Varuju tě, nechej toho nebo mě vážně vytočíš! 
  • Co si o sobě vůbec myslíš? Každý jiný by byl rád, že má střechu nad hlavou a ty si tady vymýšlíš takové kraviny. 
  • Slyšíš? Neřvi! Kdo to má poslouchat! 
  • To snad není možné, jsi vůbec moje dítě?? Podívej se na Janičku, pěkně sedí, nevrtí se, jak je hodná! To ty ale opravdu neumíš ani na chvíli. 
  • Proč brečíš? Nemáš žádný důvod k brečení! Jestli toho nenecháš, dám ti jednu přes zadek, abys měl aspoň důvod!

 

Tak co, jak se vám zdál předchozí odstavec? Proud slov, který by klidně mohl pokračovat a vás určitě napadají další a další podobné urážející věty, které někdy vypadly z pusy vám nebo lidem ve vašem okolí. Není to nic moc příjemného, číst tyto rozkazy, výčitky, kárání, a přece jsme to právě my, kdo je vypouští z úst a častuje jimi své potomky. Tohle je náš rodičovský slovník, milý čtenáři, takhle my rodiče mluvíme s dětmi.

Tak to prostě je

Možná proto, že tak s námi naši rodiče také mluvili, možná proto, že už nám nezbývá energie a trpělivost na pohodovější komunikaci a možná také proto, že už si to vlastně vůbec neuvědomujeme. Nemá smysl zapírat, takhle to opravdu chodí a pokud ne na veřejnosti, tak za dveřmi našich domácností. Samozřejmě to není jen o těchto větách, naše děti milujeme nejvíc na světě a všechno na světě bychom pro ně také udělali. Každopádně je kus hrdinství už jen na tom, že si naše selhání dovedeme přiznat a uvědomit.

Můžeme vše napravit

Uvědomit si to teď, v klidu a pohodě, když děti spí nebo jsou ve škole, je prvním krokem k tomu, abychom to dokázali napravit. Protože příště si to díky tomu třeba uvědomíme přímo v danou chvíli a dokážeme se včas zarazit, změnit tón a obsah sdělení. Není a nebude to lehké a stejně jako ostatní zažité věci se i tyto budou těžko přeučovat. Ale my to dokážeme. Slovo má totiž obrovskou moc a dovede stejně tak zranit, jako povzbudit a motivovat správným směrem. 

Podobné články

Do školky a školy po prázdninách s úsměvem a v pohodě. Víte, jak na to?

Jsou dvě skupiny rodičů – jedna už pomalu stříhá kalendář a počítá dny do začátku září, kdy dětem začnou povinnosti, druhá by zase byla nejraději, aby konec prázdnin byl v nedohlednu. Ke které patříte vy? Celý článek

Monika Čepelková

Píše Monika Čepelková

Jak s nadhledem zvládnout nákupy s dětmi

Určitě to znáte také, ať už jako rodič nebo náhodný kolemjdoucí v obchodě – nakupování s dětmi je leckdy nepřehlédnutelnou aktivitou. Jak to udělat, aby bylo nakupování s dětmi zábava, a ne sprintem mezi regály s myšlenkou, hlavně ať už to mám rychle za sebou? Celý článek

Okolo druhého roku je čas na nočník. Co dalšího zvládne dvouleté dítě?

Ve druhém roce je vaše dítko aktivním parťákem, který začíná být čím dál samostatnější. Je to období, kdy se rádo zapojuje do nových aktivit a učí se také základním pravidlům hygieny. Celý článek

Komentáře