Zajímavosti a novinky pro děti i rodiče

Šátek i kočárek, dnes máme více možností

Datum přidání: 13. 7. 2017
Mgr. Kateřina Neubauerová

Píše Mgr. Kateřina Neubauerová

Někdy mám pocit, že se maminky začaly nebezpečně dělit na ty, které nosí miminko v šátku a na ty, které jej vozí v kočárku. Ale nezapomínejme, že i ty nosí své děti. Ne v šátku, ale v náručí, možná ne tak často, jako maminky, které nosí miminko v šátku. Ale, co je dobře a co štaně, jde jednoznačně odpovědět?

Miminko pláče a pláče

Pokud není miminko v kontaktu tělo na tělo a potřebuje pocit bezpečí, pláče. Okolí vám radí, ať ho stále nenosíte a dáte ho do kočárku. Ale vy cítíte, že nemůžete nechat miminko plakat o samotě. Posloucháte svůj instinkt jako maminky, které nosí v šátku, ale z nějakého důvodu nechcete používat dlouhý pruh látky, a zlobit se ještě s ním. A to je vaše volba, která nikterak nekrátí miminko ani vás.

Od té doby, co jsem začala chodit za maminkami také na laktační poradenství, jsem měla možnost poznat ty, které nešátkují. Jsou se svým dítětem v kontaktu, i když nepláče, mazlí se s ním. Když miminko pláče, prostě ho vezmou do náruče, nechají všeho a jsou s ním. Také řeší, zda nosit často, a nebo nechat vyplakat. Jestli ho nerozmazlí, či zda ho nosí v náručí správně z hlediska fyziologie. Jen ten šátek schází.  

Šátkování je doplňkem

Pamatuji si, jak jsem vozila děti po venku a těšila se, až postavím kočárek na terasu a budu mít trochu času pro sebe. A to se tenkrát razilo heslo, že šátkování je životní styl. Po vzoru konceptu kontinua, všechno anebo nic. U nás je šátkování doplňkem péče o miminko, kterou si zakomponujete do každodenního života dle svých potřeba a zvyklostí, ale také na základě svého životního stylu a zájmů.

Jsou rodiče, co kočárek nepoužívají, ale většina jich kočárek a šátek střídá tak, jak je to praktické a jak oba potřebují, rodiče i miminko. Nejednou se mi stalo, že jsem vřískající dceru nesla v šátku a v kočárku vezla nákup.

Kdy sáhnout po šátku

  • Pokud jsou miminka hodně uplakaná, a maminka nedělá nic jiného, než že jej musí nosit. 
  • Pokud se nedá miminko odložit, a jsou takoví novorozenci, zvláště ti, kteří byli po porodu na nějakou chvilku odděleni od maminky. Hlídají si svou jistotu, svůj maják, aby jim opět nezhasl.
 

V tuto chvíli je super šátek. Obrovská úleva pro oba. Maminka má konečně volné ruce, miminko spí a ona ho nemusí nosit v náručí. Když by ho dala do kočárku, či do postýlky, okamžitě by se probudilo. V kontaktu tělo na tělo vnímá novorozenec a kojenec stále propojení s maminkou, což je jistota, kterou má stále u sebe. Současně naplňováním potřeb kontaktu, rytmu a kontinuity zážitků před porodem a po porodu se stává pomalu klidnější a méně uplakané. A mamince se také uleví. Tady funguje šátek jako terapeutická pomůcka. Podporuje vztah matka – dítě, poskytuje mamince úlevu, více klidu, pocit, že situaci zvládá a zvyšuje se rodičovské sebevědomí. Současně se miminko naplňováním potřeb nošením zklidní a zklidní se i tehdy, když je v klidu maminka.

Šátkování

Ale co když nemáte jistotu, že úvaz zvládnete, ten vypadá na první pohled složitě. Miminko je živé, pláče, v šátku se zmítá. Říkáte si, ruka navíc by při vázání pomohla. Když je navázané volně, úvaz není příjemný. Navíc miminko pláče i v šátku a to byla poslední naděje, že bude klid. A to se máte učit ještě složité úvazy?

Do šátkování jsem se zamilovala. Léta jsem propagovala pouze šátky na nošení dětí, žádná nosítka, šátek je jak šaty od krejčího na míru, rovnoměrné tlaky na tělo miminka a rovnoměrné rozložení tíhy na záda maminky. Věřila jsem, že když je dobré vedení, podpora a edukace, maminka se vázat naučí. A naučila se spousta maminek, které by podle videa nenavázaly, ale časem jsem zjistila, že jsou i maminky, které na konzultaci samy navázaly miminko, a přesto po konzultaci daly přednost nosítkům. A tak jsem začala hledat kompromis v předešlých šátcích mezi složitým navazováním a nosítky. Ve chvíli, kdy je třeba miminko často nosit je to možná cesta k usnadnění situace pro všechny přítomné.

Děti se mají nosit

Děti se mají nosit, potřebují vnímat houpavé pohyby chůze, tělesný kontakt a kontinuální blízkost druhého člověka. Příroda malého človíčka neuzpůsobila setrvání ve hnízdě a čekání na potravu. Děti jsou společenské bytosti, které se ve společnosti učí. A už je jedno, zda v šátku, či v náručí a nebo spokojeně sledují dění z kočárku zaparkovaného hned vedle vás. Důležité je, když si rodiče uvědomují, že potřebuje být nošeno, a v blízkosti rodičů, pak to zda v náručí, a nebo v šátku, už často nehraje roli.

Podobné články

Mgr. Kateřina Neubauerová

Píše Mgr. Kateřina Neubauerová

Tlak vyvolává protitlak. Naučme se vnímat potřeby dítěte

Určitě to také znáte, když na vás někdo pospíchá, tlačí, dělej, teď hned, a ještě si vezmi, poslechnete, ale…. Potlačíte negativní emoce, řeknete si, že jinak to prostě nejde a poslechnete. Ale umí to i malé děti? Celý článek

Jak motivovat děti k tomu, aby je jejich koníčky bavily?

Nadchnout děti pro nějakou novou aktivitu je celkem snadné. Každé správné dítě je zvídavé a rádo poznává nové věci. Dalším krokem však je, aby potomek u vybraného koníčku zůstal a nadšení mu vydrželo. Celý článek

Lucie Harnošová

Píše Lucie Harnošová

5 nejčastějších otázek kolem společného spánku

Mámina náruč je, v podstatě, nejbezpečnějším místem, kde by dítě mělo trávit noc... ALE... Kolem společného spánku s dětmi v jedné posteli panuje řada otázek. Pojďme se podívat na pět nejčastějších. Celý článek

Komentáře