Zajímavosti a novinky pro děti i rodiče

Sourozenecké vztahy

Datum přidání: 18. 10. 2016

Píše Jana Háková

Máte doma dvě nebo více dětí? Cítíte, že někdy je to fajn, máte v nich parťáky, kteří vám pomohou nebo zvednou náladu svou bezprostředností, ale jindy byste potřebovali najít únikovou cestu a zavřít se o samotě někde hodně daleko od nich? Nebojte, tento stav je naprosto normální a prožívá ho většina rodičů :)

 

Proč to někdy funguje v klidu a někdy je dům vzhůru nohama? Proč se některé děti snáší lépe a jiné si dělají naschvály a panuje mezi nimi rivalita? Je potřeba se zamyslet nad více faktory.

 

Rodiče nevědomky předávají dětem vzorové chování


Prvním faktorem jsou určitě sami rodiče.  Ač si to neuvědomují, děti od nich kopírují vzorce chování. Zvládáte hádky s partnerem v klidu nebo je u vás občas „Itálie“? Používáte často věty, v kterých se objevuje skryté vydírání nebo strašení? „Když to neuděláš, tak…“ „Když nepřijdeš včas, tak…“ apod.? Dokážete přiznat chybu a omluvit se?

 

Tato gesta jsou důležitá a hrají ve vývoji dětí důležitou roli. Tak, jak se chováte k druhým (ať už doma nebo ve společnosti), tak se bude pravděpodobně chovat i vaše dítě. Všechny signály, které rodiče vysílají, jsou dětmi hluboce vnímány a zpracovávány.  Ne vše ale mohou rodiče vědomě ovlivnit. Vztahy mezi sourozenci nebo vrstevníky může ovlivnit také pohlaví, charakter dítěte, nebo pořadí dítěte v rodině.

 

Příchod nového člena rodiny


Vždy je pro rodinu velkou zkouškou, pokud se blíží narození dalšího dítěte. Každé dítě přirozeně bojuje o pozornost rodičů a příchod nového člena do rodiny tak může způsobit žárlivost, nejistotu a napětí. Často se stává, že se starší sourozenec začne chovat jako malé dítě, začne se projevovat neadekvátně k jeho věku apod. Dochází tak k určité rivalitě mezi sourozenci. Rodiče by v takových chvílích měli k dětem přistupovat s pochopením, neměli by děti srovnávat a neměli by trestat případné projevy žárlivosti.

 

Mohlo by vás zajímat: Pomozte dítěti k samostatnosti a předejděte separační úzkosti, 6 tipů jak dostat děti do postýlek a udržet je tam než usnou, Dvojčata

 

Mohli by tím prohloubit pocit, že jedno dítě upřednostňují a mají ho raději. Je potřeba s dětmi komunikovat, vnímat jejich pocity a emoce. Aby bylo starší dítě na narození sourozence připraveno, je důležité společně mluvit o tom, co tato změna přinese. Snažte se dítěti vysvětlit, že nepřijde o Vaši pozornost ani lásku a zapojte ho do příprav na miminko, aby se cítilo užitečné. Vytyčte hranice, co se smí a co ne. Dávejte však pozor na to, abyste ho nestavili do role „rozumného a dospělého“. Neberte mu dětství jen proto, že je tu nyní mladší sourozenec. Snažte se rozdělovat povinnosti a požadavky přiměřeně jeho věku.

 

Příčiny hádek sourozenců


Slyšíte z dětského pokoje křik a netušíte, kde se bere ta neustálá energie pro hádky a boje. Proč se vaše děti neustále hádají? Příčin může být několik:

 

  • Touha po pozornosti – dítě chce získat větší pozornost okolí
  • Žárlivost – pocit, že sourozenec je více oblíbený, má lepší pozici a je upřednostňován
  • Únava – unavené děti jsou více podrážděné a hůře ovládají své chování a emoce
  • Nuda – hodně hádek způsobuje nedostatek jiné zábavy, hádky vznikají „z ničeho nic“
  • Přenesený hněv – děti si vylévají vztek, který vznikl jinde a z jiného důvodu

 

Pokud dokážete rozklíčovat příčinu hádky vašich dětí, lze lépe těmto situacím předcházet. Pokud již hádka probíhá a nejedná se o nic, kde by bylo potřeba zasahovat, nechte děti, ať si spor vyřídí samy. V případě skutečné hádky, zasáhněte a stanovte hranice – žádné fyzické ubližování ani slovní nadávky. Problémy lze řešit i jiným způsobem. Vyslechněte si názor všech zúčastněných dětí, uznejte, že mají právo se zlobit, ale nehledejte viníka a nezjišťujte, kdo si začal. Snažte se je přimět k tomu, aby si mezi sebou dokázali vyříkat, co je rozčílilo, pomozte jim najít řešení.

 

I když je pro vás hádka dětí většinou nepříjemná (hluk, křik, pláč), věřte, že i tyto konflikty dávají vašim dětem mnoho. Pomáhají rozvíjet emoční inteligenci, která je velmi důležitá pro uplatnění v životě. Díky sourozeneckým bojům nebo bojům mezi vrstevníky se vaše děti učí: vyjednávat, hledat kompromisy, vyjadřovat své pocity a emoce, vnímat hledisko druhé strany a předvídat reakce druhých lidí.

 

Rozdílný typ osobnosti


Dalším důležitým bodem je typ osobnosti dítěte. Je vaše dítě spíše otevřené nebo uzavřené do sebe? Chce si hrát společně s ostatními dětmi nebo je spíše samotář? Rádo povídá a vypráví zážitky nebo spíše tiše pozoruje a naslouchá, co se děje kolem něj? Pokuste se přijít na to, jaký je vaše dítě typ. Je melancholik, cholerik, sangvinik nebo flegmatik? Možná si řeknete, že to není důležité, ale pojďme se podívat, jak vám znalost typu vašeho dítěte může pomoci ve výchově.

 

Otevřenější a cílevědomí jedinci, kteří se snaží dokázat co nejvíce, bývají cholerici a sangvinici. Cholerik je spíše zaměřen na úspěch, chce vše zvládnout rychle a nejlépe sám. Sangvinik je také otevřený k okolí. Chce si užít danou činnost, úspěch, projevit své znalosti a předvést je světu. Naopak uzavřenější typ patří mezi melancholiky, který ale také lpí na svém výkonu. Nepotřebuje k tomu ale tolik pozornosti jako například sangvinik, který je rád středem pozornosti. Posledním typem je flegmatik, který je též uzavřený, potrpí si na vztahy, city a není konfliktní. Bohužel nejsou ani výkonoví a nezáleží jim na úspěchu. Je pro ně důležitá vnitřní pohoda, mít zábavu, partu a nic neřešit.

 

Jak už z popisu typů osobnosti vyplývá, každý typ je úplně jiný. Pokud se vám doma sejdou dvě a více děti rozdílných typů, měl by být i váš přístup k nim jiný.Pokud potrestáte flegmatika a cholerika tím, že je pošlete do osamoceného pokoje, pro flegmatika to trest nebude, jelikož samota mu nedělá problém. Naopak cholerik bude tento trest prožívat mnohem intenzivněji, jelikož pro něj je izolace od společnosti nebo samota v pokoji více frustrující. I z těchto důvodů je dobré tyto typy znát a přistupovat tak k dětem spravedlivěji.

 

Ať už tak nebo tak, budujte s dětmi pevné vztahy plné porozumění, tolerance, vnímejte jejich pocity, komunikujte o nich a hledejte společně řešení pro různé situace běžného života. Jen tak můžete ze svých dětí vychovat silné osobnosti, které si budou umět v životě poradit a budou schopné řešit konflikty na úrovni.

 

Podobné články

Tchyně štve manžela proti mně, jsem z toho zoufalá

Můj vztah s tchyní nebyl nikdy ideální, ale co máme s manželem děti, je to ještě mnohem horší. Ať dělám, co dělám, všechno je špatně a naše manželství je tím čím dál víc poznamenané. Už nevím, co dělat, chci o jeho záchranu bojovat, ale zdá se mi, že jsem na Celý článek

Mgr. Kateřina Neubauerová

Píše Mgr. Kateřina Neubauerová

Tlak vyvolává protitlak. Naučme se vnímat potřeby dítěte

Určitě to také znáte, když na vás někdo pospíchá, tlačí, dělej, teď hned, a ještě si vezmi, poslechnete, ale…. Potlačíte negativní emoce, řeknete si, že jinak to prostě nejde a poslechnete. Ale umí to i malé děti? Celý článek

Jak motivovat děti k tomu, aby je jejich koníčky bavily?

Nadchnout děti pro nějakou novou aktivitu je celkem snadné. Každé správné dítě je zvídavé a rádo poznává nové věci. Dalším krokem však je, aby potomek u vybraného koníčku zůstal a nadšení mu vydrželo. Celý článek

Komentáře