Úprk před štěstím

Datum přidání: 30. 9. 2015

Píše Tereza Kramerová

Úprk před štěstím

„Maminko, proč mě ten kluk honil?,“ ptala se mě tříletá Sárinka po cestě z hřiště. „Protože jsi před ním utíkala. A asi ses mu taky líbila,“ zněla odpověď, která ani zdaleka neuspokojila touhu po uhašení neuhasitelného „proč?“. 

Asi jsem měla spíš poukázat na to, že jí kluk začal honit až poté, co ho provokovala svým otáčením se na něj a popobíháním křížícím jeho cestu.  Když kluk na hru na honěnou přistoupil, byla to nejprve zábava. Sári se mu vzdalovala svým rozverným způsobem a on jí s pravým klukovským zápalem pronásledoval. Ve chvilkách na vydýchání jí předváděl ninjovskou práci s klackem. To Sári motivovalo k dalšímu úprku.

Všimla jsem si, že po pár minutách už byla unavená a ráda by se ze hry vyvlíkla. Přišla se ke mně schovat a sotva mi slezla z klína, kluk naznačil rychlejší pohyb a už se zase oba aktéři dali do pohybu a zrychlovali na maximum, co jim jejich nožky a členitost terénu dovolovala. Z běhacího honu jsem jí zachránila až já tím, že jsem navrhla odchod.

Tentokrát Sárinka ani nesmlouvala a nežádala povolenky na další jízdu na skluzavce a poslušně hřiště opustila.

Přemýšlela  jsem, jak bych pro příště mohla Sárince poradit. Nejlepší by asi bylo říct něco v tom smyslu že „Když chceš, aby tě přestal honit, musíš se zastavit a přestat utíkat.“ Snažila jsem se vžít do tříleté mysli a vyhodnotila jsem, že moje poučka zřejmě nedopadne na úrodnou půdu. Vždyť je to naprostý paradox. „Ať mě ten kluk nejdřív přestane pronásledovat a já pak můžu přestat utíkat,“ mohla si tak Sárinka v duchu myslet.

A mně něco díky této zkušenosti došlo. Ukázal se mi myšlenkový vzorec, o kterém jsem dříve nevěděla. Nazvala bych ho třeba „dělám opak toho, po čem toužím,“ nebo „zády ke štěstí.“

Když si pod lupou introspekce prohlédnu jednotlivé situace svého života, musím si přiznat, že se mi tentýž jev nevyhýbá. Našla bych tisíc různých situací, kdy jednám v přímém rozporu s tím, čeho se snažím dosáhnout. Někdy se mi daří udržet prvotní impulz a zareagovat z nadhledu – moudře, bez výčitky a vzteku. Ale když už pomyslný pohár emocionální bolesti přeteče, nastartuje se program „zády ke štěstí“ a už se mi daří jen přisypávat další uhlíky do ohně nespokojenosti a bezmoci.

Místo milého pozdravu a všeobsažné věty „chyběl  jsi nám“ pronesené k manželovi, který přišel pozdě z práce, mi ujede jedovatá poznámka. Ta u muže zažehne znechucení a místo dlouho očekávané rodinné idylky ve čtyřech jsem s dětmi stále sama, protože mi manžel uteče na značnou chvíli na záchod, kde ho nikdo neobviňuje.

Cíl minut, domácí dusno na dosah. Příště možná přijde dřív, ale spíš než z touhy zažívat s námi chvíle radosti ze strachu, aby nedostal zase vynadáno.  A jednou by nemusel přijít vůbec…

„Co by teď udělala Láska?“ je věta z karet Hovory s Bohem, která mi vyskakuje jako vhodné řešení situací, kdy mám chuť na své štěstí vyšpulit pozadí. Rodičovská láska dokáže s pochopením udržet v náručí dítě, které se vzteká a nadává, a ještě mu šeptat do ouška „Miluji tě, i když se vztekáš“.

Láska dítěte k rodiči zase zařídí, že se hněv a bezmoc v pevném rodičovském objetí přetaví v přijetí a poznání, že jsem milován takový, jaký sem a i já dokáži milovat. Láska by se přiznala ke svým touhám a před  tím klukem utíkáčkem by se zastavila a rozpřáhla náruč. On by se buď lekl a utekl za devatero hřišť, nebo by se přišel potulit.

Co udělá příště Sárinka jen ona ví.

A co udělám já, až přijde manžel zase pozdě z práce?

Zeptejte se ho…

Mohlo by vás zajímat:

Podobné články

Monika Čepelková

Píše Monika Čepelková

Jak mi Pokémoni zasáhli do finančního vzdělávání

Asi před 3 měsíci jsem neměla o existenci barevných kartiček s Pokémony ani tušení. Teď se s nimi setkávám každý den a nejsem z toho zrovna nadšená. Přesto se snažím na „soužití“ s nimi najít něco pozitivního. Celý článek

Jste těhotná? Přečtěte si, co se děje první dva měsíce ve vašem těle

Zjednodušeně se dá říct, že první měsíc těhotenství o svém „jiném stavu“ nemáte zdání. I když se obecně říká, že těhotenství trvá devět kalendářních měsíců, tak výstižnější je pojmenování deset lunárních měsíců, což znamená deset měsíců trvajících 28 dnů. Celý článek

Spolupracujeme s fitMAMI®

4 tipy, jak se připravit na první pracovní cestu

Stále více maminek na mateřské pracuje a dost z nich navíc díky své práci i cestuje. Možná ta první cesta čeká právě vás. Víte, jak se na to připravit? Jste šest měsíců po porodu, miminko už vás nepotřebuje každé tři hodiny a na řadu přichází práce Celý článek

Komentáře