Vývoj imunitního systému dítěte

Datum přidání: 29. 3. 2017

Dítě získává tzv. pasivní imunitu ještě v děloze matky. Ta ho chrání v prvních měsících života před mnoha nemocemi a poskytuje čas potřebný k rozvoji jeho vlastní obranyschopnosti. Za deset měsíců od početí po porod získává dítě vše, co potřebuje pro život ve vnějším světě.

Během těhotenství je chráněno placentou, která zamezuje vstup většině patogenů. Jakmile však přijde na svět, je konfrontováno s viry a bakteriemi a jeho imunitní systém se musí naučit rozpoznat tyto patogeny a efektivně s nimi bojovat.

Pasivní imunita

Většinu protilátek z krve matky dostává dítě v posledních týdnech před porodem. Jejich přenos zesílí od 34. týdne těhotenství a končí oddělením pupeční šňůry. Pokud pak přijde do styku s patogeny, jeho imunitní systém začne postupně vytvářet specifické protilátky.

Další protilátky získávají děti z mateřského mléka po celou dobu kojení, které reagují na nespecifické choroboplodné zárodky a tak dále posilují imunitní systém. Vývoj imunitního systému nejintenzivněji probíhá v prvních 2 – 3 měsících života a poté výrazně klesá.

Imunita a vznik alergických onemocnění

Každý jedinec je vystaven vnějším vlivům prostředí od nitroděložního vývoje a těmito vlivy jsme dále zásadně formováni i v časném období života. Z toho jasně vyplývá, že nejvíce o nich rozhoduje těhotná žena, která může negativně ovlivňovat vyvíjející se plod např.:

  • špatnou stravou,
  • kouřením,
  • stresem nebo životním prostředím, ve kterém se nejvíce pohybuje.

Na všechny tyto vlivy je citlivé jak období nitroděložního vývoje, tak období kojenecké, kdy by mělo být podmínkou, aby každé dítě bylo kojeno. Protože díky mateřskému mléku se vyvíjí střevní mikroflóra, která vytváří individuální imunitní reaktivitu. Bakterie vyskytující se v trávicím traktu kojených dětí, a jež chybějí u nekojených dětí, evidentně snižují riziko rozvoje alergických onemocnění.

Lze bojovat proti vzniku alergických onemocnění?

Zatím nelze jednoduše přenést výsledky z experimentálních studií provedených na zvířatech, které dokládají význam mikroflóry jako faktoru bránícímu rozvoji alergií. Ale z jiných velkých studií prokazatelně vyplývá, že za stoupajícím rizikem rozvoje alergických onemocnění i jiných imunopatologií stojí např. život blízko rušných dopravních cest, strava chudá na látky rostlinného původu nebo obsahující mnoho éček apod.

Podobné články

Péče o miminkovské genitálie. Nepodceňujte ji

Opruzeniny, ale i větší problémy mohou vzniknout při nesprávné péči o dětské genitálie. Nejčastějším problémem je opruzení zadečku, ale nejen zadečku, i třísel, podbřišku, zkrátka oblasti kryté plenkami. Kůže je podrážděná, zarudlá, svědí a bolí. Celý článek

Mami, tati, podívejte se, co už umím v roce a půl!

Uteklo to jako voda a z vašeho kojence je již batole, které rozumí tomu, co mu říkáte. V tomto období se již naplno rozvíjí jeho osobnost, začíná si prosazovat svou, což je občas pěkně náročné zejména pro rodiče, ale na druhou stranu se můžete radovat z malých Celý článek

Píše Nikol Podhorská

Přimějte děti jíst z talířů. Příborem!

Boj s dětmi a jídlem je nekonečný. Kaše je na zemi, na dětech, na vás. Brokolice létá přes celou místnost. Každodenní rutina. Když ale dětem pořídíte správné nádobí a půjdete jim příkladem, uvidíte, že budou za chvíli jíst přesně podle vašich pravidel. Celý článek

Komentáře