Vývoj imunitního systému dítěte

Datum přidání: 29. 3. 2017

Dítě získává tzv. pasivní imunitu ještě v děloze matky. Ta ho chrání v prvních měsících života před mnoha nemocemi a poskytuje čas potřebný k rozvoji jeho vlastní obranyschopnosti. Za deset měsíců od početí po porod získává dítě vše, co potřebuje pro život ve vnějším světě.

Během těhotenství je chráněno placentou, která zamezuje vstup většině patogenů. Jakmile však přijde na svět, je konfrontováno s viry a bakteriemi a jeho imunitní systém se musí naučit rozpoznat tyto patogeny a efektivně s nimi bojovat.

Pasivní imunita

Většinu protilátek z krve matky dostává dítě v posledních týdnech před porodem. Jejich přenos zesílí od 34. týdne těhotenství a končí oddělením pupeční šňůry. Pokud pak přijde do styku s patogeny, jeho imunitní systém začne postupně vytvářet specifické protilátky.

Další protilátky získávají děti z mateřského mléka po celou dobu kojení, které reagují na nespecifické choroboplodné zárodky a tak dále posilují imunitní systém. Vývoj imunitního systému nejintenzivněji probíhá v prvních 2 – 3 měsících života a poté výrazně klesá.

Imunita a vznik alergických onemocnění

Každý jedinec je vystaven vnějším vlivům prostředí od nitroděložního vývoje a těmito vlivy jsme dále zásadně formováni i v časném období života. Z toho jasně vyplývá, že nejvíce o nich rozhoduje těhotná žena, která může negativně ovlivňovat vyvíjející se plod např.:

  • špatnou stravou,
  • kouřením,
  • stresem nebo životním prostředím, ve kterém se nejvíce pohybuje.

Na všechny tyto vlivy je citlivé jak období nitroděložního vývoje, tak období kojenecké, kdy by mělo být podmínkou, aby každé dítě bylo kojeno. Protože díky mateřskému mléku se vyvíjí střevní mikroflóra, která vytváří individuální imunitní reaktivitu. Bakterie vyskytující se v trávicím traktu kojených dětí, a jež chybějí u nekojených dětí, evidentně snižují riziko rozvoje alergických onemocnění.

Lze bojovat proti vzniku alergických onemocnění?

Zatím nelze jednoduše přenést výsledky z experimentálních studií provedených na zvířatech, které dokládají význam mikroflóry jako faktoru bránícímu rozvoji alergií. Ale z jiných velkých studií prokazatelně vyplývá, že za stoupajícím rizikem rozvoje alergických onemocnění i jiných imunopatologií stojí např. život blízko rušných dopravních cest, strava chudá na látky rostlinného původu nebo obsahující mnoho éček apod.

Podobné články

Píše kakaová Vafle

Velké nadšení s LEGO® stavebnicí

Od chvíle, co Vilík vybalil nové LEGO® o něm nevím. LEGO® Minecraft byl Vilíkův velký sen a to bylo i slyšet, když stavebnici dostal, jeho radost v podobě ječivého nadšení byla až ohlušující. Na začátek dostal dvě menší krabičky, jestli ho budou bavit. Po pár Celý článek

Váha dětí: Není moc hubená nebo moc velký?

Ta vaše holčička je tak drobounká, to naší Lucinky je pěkný kousek. Je vám to povědomé? Možná i vy se občas neubráníte srovnávání váhy svých dětí s jejich vrstevníky. Ale je to nutné? Celý článek

Kojení vs. UM aneb umělé mléko nemusí být tak špatná alternativa

O kojení najdete spoustu a spoustu článků. Ale někdy to prostě nejde nebo maminka z nějakého důvodu nechce. A tak je třeba najet s miminkem na umělou výživu. Přečtěte si tento článek, ať víte jaké výhody nebo rizika tato cesta přináší. Celý článek

Komentáře