Vývoj imunitního systému dítěte

Datum přidání: 29. 3. 2017

Dítě získává tzv. pasivní imunitu ještě v děloze matky. Ta ho chrání v prvních měsících života před mnoha nemocemi a poskytuje čas potřebný k rozvoji jeho vlastní obranyschopnosti. Za deset měsíců od početí po porod získává dítě vše, co potřebuje pro život ve vnějším světě.

Během těhotenství je chráněno placentou, která zamezuje vstup většině patogenů. Jakmile však přijde na svět, je konfrontováno s viry a bakteriemi a jeho imunitní systém se musí naučit rozpoznat tyto patogeny a efektivně s nimi bojovat.

Pasivní imunita

Většinu protilátek z krve matky dostává dítě v posledních týdnech před porodem. Jejich přenos zesílí od 34. týdne těhotenství a končí oddělením pupeční šňůry. Pokud pak přijde do styku s patogeny, jeho imunitní systém začne postupně vytvářet specifické protilátky.

Další protilátky získávají děti z mateřského mléka po celou dobu kojení, které reagují na nespecifické choroboplodné zárodky a tak dále posilují imunitní systém. Vývoj imunitního systému nejintenzivněji probíhá v prvních 2 – 3 měsících života a poté výrazně klesá.

Imunita a vznik alergických onemocnění

Každý jedinec je vystaven vnějším vlivům prostředí od nitroděložního vývoje a těmito vlivy jsme dále zásadně formováni i v časném období života. Z toho jasně vyplývá, že nejvíce o nich rozhoduje těhotná žena, která může negativně ovlivňovat vyvíjející se plod např.:

  • špatnou stravou,
  • kouřením,
  • stresem nebo životním prostředím, ve kterém se nejvíce pohybuje.

Na všechny tyto vlivy je citlivé jak období nitroděložního vývoje, tak období kojenecké, kdy by mělo být podmínkou, aby každé dítě bylo kojeno. Protože díky mateřskému mléku se vyvíjí střevní mikroflóra, která vytváří individuální imunitní reaktivitu. Bakterie vyskytující se v trávicím traktu kojených dětí, a jež chybějí u nekojených dětí, evidentně snižují riziko rozvoje alergických onemocnění.

Lze bojovat proti vzniku alergických onemocnění?

Zatím nelze jednoduše přenést výsledky z experimentálních studií provedených na zvířatech, které dokládají význam mikroflóry jako faktoru bránícímu rozvoji alergií. Ale z jiných velkých studií prokazatelně vyplývá, že za stoupajícím rizikem rozvoje alergických onemocnění i jiných imunopatologií stojí např. život blízko rušných dopravních cest, strava chudá na látky rostlinného původu nebo obsahující mnoho éček apod.

Podobné články

Waldorfská pedagogika v kostce. Co jste možná nevěděli

Čím více se rodiče zajímají o vzdělávání svých dětí, tím častěji hledají alternativu ke klasickému školskému systému. Důvodů může být spousta... vlastní zkušenost s klasickým systémem, chtějí přirozenější vývoj a podporu talentu svých dětí.... Celý článek

Ideální pleny pro novorozence. Podle čeho vybírat a na co si dát pozor

Ještě, než se nám narodí miminko je potřeba, abychom pro něj přichystali vše potřebné. Nakupujeme oblečení, kočárek, nábytek, osušky, chrastítka, chůvičku… Doma by nám neměly chybět ani novorozenecké pleny. Celý článek

Jarní nezbytnosti pro veselé výletníky

Jaro a teplé počasí vnímáme plnými doušky. Zimní věci jsou nejspíše hodně vzadu v šatníku a my si můžeme užívat. Být venku je fajn, jezdit na výlety ještě lepší. Ale máte vše pro děti nachystané? Pohodlné oblečení, padnoucí botky…. Inspirace není nikdy dost. Celý článek

Komentáře